Zvukoměr 2250 a 2270 jako WAV recorder

Pro měření hladin akustického tlaku jsou běžně používány zvukoměry jako například zvukoměr BK 2250 nebo BK 2270. Tyto zvukoměry umožňují měření hladin akustického tlaku, vibrací, otáček, výpočty hladin akustické intenzity (platí pro BK 2270 - měření dvou kanálů) a v podstatě pro měření obecného napěťového signálu. Zvukoměr lze ovšem využít i pro záznam měřeného signálu v průběhu měření. Tento záznam umožňuje více zvukoměrů a samotný záznam lze rozdělit do dvou základních skupin:

Záznamy pro účely dokumentace slouží k uložení poznámek v diktované formě nebo k záznamu samotného měření pro účely potvrzení a zachycení toho co bylo měřeno a co bylo například součástí výpočtů ekvivalentních hladin hluku. Pro tento účel má většinou zvukoměr integrován druhý "malý, pomocný" mikrofon. Záznam je proveden v běžné kvalitě, která je srovnatelná s diktafony a není náročná na kapacitu paměti. Takto pořízený záznam je možné přehrát přímo ve zvukoměru, například s použitím sluchátek, nebo v příslušném programu, který je dodáván se zvukoměrem. Tento záznam v podstatě nahrazuje zápisník a může sloužit jako důkaz, že během měření došlo / nedošlo k nějaké události. Prostým poslechem se můžeme i v uložených souborech snadněji orientovat.

Záznamy pro post-processing jsou zaznamenávány primárním (hlavním) mikrofonem zvukoměru v průběhu měření nebo jeho části. Zvukoměr BK 2270 může provést záznam dvojice signálů současně. Post-processing nám výrazně rozšiřuje možnosti použití zvukoměru a zmínili jsme se o něm již dříve v samostatném článku. Jak je ale možné tento záznam ze zvukoměru použít pro post-processing?

Ve zvukoměru je nutné aktivovat funkci "Záznam zvuku". Zvukoměr nám potom umožní zaznamenat přímo měřený signál ve formátu WAV. Není to ale obyčejný WAV, ale WAV soubor s rozšířenou datovou hlavičkou, která obsahuje informace o měřené veličině, o citlivosti a dynamickém rozsahu a o počtu použitých kanálů. WAV soubor obsahuje v datové části pouze celá čísla typu INTEGER v rozlišení 16 nebo 24 bitů. Z informací v rozšířené hlavičce, dokáže software pro post-processing zpětně přepočítat hodnoty uložené v celých číslech na měřenou veličinu například na akustický tlak v Pa.

Volba 24 bitů využívá plný dynamický rozsah měřidla a je vhodná pro většinu aplikací. Při volbě 16 bitů je nutné zadat maximální uvažovanou hladinu hluku, která může v průběhu měření nastat. Tato volba nastaví dynamický rozsah měření s uživatelsky definovaným maximem. Záznam s kvalitou 16 bitů se proto hodí i pro prostý poslech naměřeného signálu, což někdy bývá použito pro subjektivní hodnocení měřených událostí.

Záznam měřených dat může být proveden buď v definované délce, nebo je možný kontinuální záznam zvuku. V druhém případě bude zvukoměr automaticky ukládat data do paměti a vzniklé soubory budou automaticky rozděleny na soubory s délkou 10 minut (10 minut záznamu jednoho kanálu při 24 bitech odpovídá přibližně 87 MB dat). Vzhledem k datové náročnosti je, ve výše uvedených zvukoměrech, možné ukládání dat v tomto formátu pouze do externí paměti - nejčastěji na SD kartu.

Uložená data lze využít v post-processingu pro mnoho účelů například pro prosté definování začátku a konce zpracování dat, ale také pro provedení frekvenčních analýz, pro statistické hodnocení dat, pro řádovou analýzu, pro modální analýzu nebo pro provozní tvary kmitů, pro určení fáze například při nesouososti ale i pro možnosti hodnocení naměřených dat s použitím Sound Quality

Výše uvedené možnosti dělají z běžného zvukoměru zařízení vhodné pro kompletní technickou diagnostiku a zařízení pro sběr dat s možností pozdějšího zpracování dat. Tuto možnost lze ale využít i při běžných akustických měření. Typickým případem může být například získání časového úseku při průjezdu vlaku kolem místa měření pro zjištění sekundové expozice SEL.

Nastavení recorderu

 

 

Recorder v Reflexu

 

vytvořeno: leden 2019


Návrat na seznam všech článků